Přežiju bez mobilu? – Jak jsem na tom po týdnu používání

Slíbil jsem, že budu průběžně informovat o svém experimentu zbavit se mobilu a zkusit žít jen a pouze s tabletem, konkrétně s iPadem vybaveným SIM kartou pro mobilní připojení.
Pokud jste nečetli předchozí “startovní” příspěvek, kde vysvětluji své důvody, tak ho najdete zde na tomto odkazu.

Od mého startu experimentu je to už více než týden, přesně 10 dnů a jak tedy vidím po tomto uplynulém čase možnost žití bez mobilního telefonu, možná lépe a výstižněji řečeno “bez možnosti klasické a rychlého zavolání”, protože jak asi většina z nás ví, dnes není mobilní telefon jen hloupá cihlička, která umí volat v podstatě odkukoli, ale spíše zmenšená verze nějakého toho tabletu, protože dnes jsou telefony zpravidla chytřejší a schopnější než jejich majitelé 🙂

No, na tuto nebojím se říci “životní změnu” jsem se v podstatě průběžně připravoval, takže to v mém případě nebyl až takový skok do ledové vody bez předchozího osmělení a tréninku, takže …

Prozatím jsem nenarazil na výrazný problém s absencí mobilu a možnosti zavolat si.

Snad jen …. a je to tady, říkáte si 🙂

A říkáte si celkem správně a logicky, však “není možné dnes žít bez mobilu” 🙂

Někdy to tak bohužel je a vysvětlím kde je zakopaný pes na jednoduchých případech.

V dnešní době se opravdu tak trochu “automaticky počítá” s tím, že prostě mobil máte, takže ho po vás chce v podstatě každý, nejen soukromé osoby, ale i firmy a instituce.
U soukromých osob jim to vysvětlíte vcelku jednoduše a rychle, takže není problém – stejně jako oni počítají s tím, že máte mobil, tak vy počítáte s tím, že oni mají email 🙂
Zajímavé že?
Takže u soukromého použití větší problém zpravidla nebývá.

Může se stát, že se potřebujete domluvit s babičkou, dědečkem či jiným starším “dočasným opatrovníkem svých dětí” – tam to lehce skřípat může, pokud není tato druhá strana počítačově gramotná a aktivní (jak lépe to nazvat?? ).
Ale zpravidla už vaše děti nějakou tu elektronickou hračku mají, takže se přes ně domluvíte s konečným příjemcem vašeho sdělení.

Tak jak? U mě dobrý zatím 🙂

Firmy – jo, tak tam to může být oříšek – zavoláte si opraváře a ten .. hle … horko těžko mobil ještě možná, ale mobilní email?
„Pane, vy jste se asi zbláznil, nejsem tu ani na čas jak jsme se domluvili a vy byste ještě chtěl abych vám na cestě písnul, že jedu. To jako nedělám ani esemeskou, natož mailem. Pchce … tak kdo je tu pán, co?”

No ale zase na férovku, kdyby nebyla ta možnost jednoduchého zavolání, tak není třeba se později narychlo domlouvat na změně hodiny, nedej bože dne, protože by každý musel respektovat a dodržovat své dohody (rozeberu později).

Instituce – jó, tak tam to bude skřípat asi dost – finančák vám spíše zavolá (nebo teda mě volají) když jim není něco jasné, než by poslali mail (to se mi ještě nestalo).
Však volání je zdarma a mail? Ten by přece šel použít jako “důkaz” kdybych něco podělala … a vůbec … Máňa říkala, že to není směnoplatný a že nás pořád někdo žaluje a ještě bych přišla o flek. Nám ty zákony nikdo pořádně nevysvětlí, lidi se pořád na něco ptaj a já mu to napíšu černý na bílým a budu mít průser. To teda ne, radši zavolám, to se dá vždycky uhrát nějak” 🙂

Co mě ale opravdu sere je skutečnost, že většina, tvůrce softwaru nevyjímaje, automaticky všechna ověření směřují na nějaou formu potvrzení z mobilu esemeskou apod.
Proč????
Velectění programátoři, nešlo by to jinak? Zkuste se zamyslet nad tím, že ne každý opravdu chce používat mobil a že (bohužel) ne každý tablet umí esemesky … a vůbec … zkuste to i jinak než s mobilem 😉
Chápu, taky by mě to asi nenapadlo, ale proč by to nemohlo jít i jinak? Co? Myslíte, že byste se nad tím mohli zamyslet?

Co třeba takový bankovnictví? Otevřu na kompu web, zadám platbu a… potvrzení kódem zaslaným esemeskou …. no a je to 🙂

Naštěstí moje banka má aplikaci pro iOS, takže nemám problém, ale kdyby neměla, tak jsem lidově řečeno v řiti 🙂

A řešení “klíčem v kompu” mi je na cestách tak akorát k prdu.

Já vím, jeden z tisíce, ale někdo bejt první musí 🙂

V minulém článku jsem psal o volání přes Viber – ok, asi by to šlo, kdyby ….

Kdybych neměl už ušmiknutou SIMku (ipad mini po mě chtěl udělat radikální řez a z Micro SIM vytvořit Nano SIM), bylo by to ok, ale zkuste si dát do iPadu simku, vše si nastavit, potom si vzpomenout na ten “zatracenej Viber”, spustit  a on … chce po vás zadání ověřovacího kódu zaslaného na mobilní číslo 🙂
Vidíte už zase to ověřování (ale chápu to no).

Takže opruz – vyndat kartu, těžce a za velikého sakrování ji nacpat do zbytku z micro SIM co vám zůstal, za vzývání všech svatých, několika “pánů bohů”, pár prdelí a kurev ji nacpete do iPhonu, na iPadu připojeného přes wifi dáte znovu požadavek na zaslání kódu a … nic…. čekáte a …. nic … a tak po deseti pokusech kdy sms prostě nepřišla píšete konktaktu že na ten Viber serete, protože vám nejede a když je stejně na Facebooku jako stovka dalších vašich kontaktů, tak si prostě budete psát přes messenger a Viber prostě a jednoduše smažete.
Volat se nebude a koneckonců o aplikaci méně v placce je taky plus 🙂

Ale aby to nevypadalo, že si jen stěžuji, tak přidám pár pozitivních pocitů.

Hardware – iPad mini je prostě pecka stroj (jak to mám lépe napsat ksakru).
Jasně, oproti do té doby používanému iPhonu 4S je to “velká kráva”, ale kráva co se lehce schová i do malého batohu, není tam váhově skoro cítit, větší displej je prostě větší displej, přes to nejede vlak a nakonec, ten červenej “jahůdkovej” cover mu prostě sluší a mě se líbí 🙂

Už iPhone mi sloužil jako střed mého digitálního portfolia – jako vyhledávač informací, scener, jako čtečka článků a ebooků, jako moje příruční televize (ono na jinou ani stejně už přes rok nekoukám), jako stroj pro sledování výdajů, prostě a jednoduše “kámoš do nepohody”.
A iPad mini je tohle všechno taky, jen ve větším a pohodlnějším balení.

Váhově je přijatelný, hezky se drží i jednou rukou (s tím jsem měl problém u předchozího iPadu 4 – to byl prostě jinej kalibr).
Mám dokonce i jedny domácí kraťasy s kompatibilní iPad mini kapsou, takže když přecházím po bytě, nemusím ho ani držet v ruce 🙂

Výdrž je oproti iPhonu taky lepší, takže teď už do práce nabíječku nevozím a světe div se, iPad semnou vydrží až do návratu domů (bohužel v místě mého zaměstnaneckého působení nemáme wifi připojení a data tam jdou ještě pomaleji než pomalu, takže EDGE, ale spíše bych řekl odmocnina z EDGE, takové “standardní GPRS” bych to viděl a tam jde spotřeba baterky opravdu rychle dolů.

Koukám sakra, že jsem dlouhej, ale jak to nějak elegantně zakončit tenhle dnešní výlev? Nevím …. zamyšlení … asi jo, šoupni to tam a jdi dělat….

Zatím jsem nenarazil na žádný neřešitelný problém při zahození možnosti klasického volání.

Jestli máte chuť to zkusit taky a máte kolem sebe možnost jiného připojení na internet, abyste nemuseli používat to od svého operátora, je to jednoduchíé a začít můžete prakticky hned – stačí nastavit telefon do letového módu, zapnout wifi a být … no jako já – bez mobilu 😀

Určitě doporučuji každému, protože až po odpojení mobilního volání si najednou uvědomíte, že neexistuje půl hodina před schůzkou, kdy se vám “zrovna nějak nechce”, takže zvednete telefon a zavoláte svoji naučenou frázi ”kámo, jsem ve skluzu, nestíhám, večer si cinkneme a domluvíme jiný termín”.
Prostě PŘIJDETE a bez výmluv.

Byl to jen příklad, najděte si ten svůj ze své praxe – určitě se najde, ne že ne, každej jednou za čas chce “ojebat systém”, nejsme svatý.
Ale bez mobilu to jde hůř, teda za předpokladu, že i přes svoje ochcávání chcete zůstat „ten hezkej” 😉 🙂

Dalo by se říct, že “nevlastnění mobilu” vás učí kázni a disciplíně?
Já se domnívám že tak trochu ano, ale taky se říká že “kde nic není, ani smrt nebere”, takže …. je to na vás.

Myslíte si, že byste i vy dokázali “přežít bez mobilu”?
Máte svoji zkušenost?
Případně vítám i odezvu s vaším názorem jak to vidíte i bez praxe.

A já? Já se zase ozvu jakmile narazím na nějakou chvíli, kdy to fakt skřípalo tolik, že už se to nedalo ukecat, protože to každej slyšel 🙂

6 komentářů u „Přežiju bez mobilu? – Jak jsem na tom po týdnu používání“

  1. No s tím ověřením přes telefon to není o tom, že by to nešlo jinak, je to spíš přidání dalšího faktoru bezpečnosti. Ideální bezpečné přihlášení má alespoň dva faktory ze tří: Něco znát (heslo), někým být (biometrie) a něco mít (klíč, aplikaci, kartu…).

    No a telefon je v tomhle nejjednodušší, protože ho mají skoro všichni 🙂 Ono se to dá řešit třeba nějakými klíčenkami apod. ale pak má člověk klíčenku k jedné VPN, do jedné banky, do druhé banky.. No bude třeba vymyslet něco trochu jiného. Třeba ověření přes google authenticator (http://en.wikipedia.org/wiki/Google_Authenticator)

  2. Já vím že jde vše a že je nutno mít několik faktorů. Nejsem programátor, ale nabízím i možná v tuhle chvíli tak trochu „netradiční“, ale přesto pohled na věc 🙂
    Ano, možná divný pohled to je, ale co před deseti lety nebylo divný a dnes je normální 😉 😀

    A pokud se nad tím jen jediný tvůrce programů byť jen zamyslí, budu mít radost a třeba i on bude tak trochu přelomový a třeba mu to i může pomoci posunout se někam 🙂

    Samotného by mě to taky ještě před 2 lety ani nenapadlo a ověřování přes mobil jsem bral jako „skvělou fíčuru“ 🙂

  3. Jasně, chyba na mé straně 🙂
    Omlouvám se a díky.
    Už by to mělo být v pořádku.

  4. No tak to držím palec ať ti to tak zafunguje…
    Asi tušim o co ti jde, v posledním době jsem taky pociťoval jakousi zahlcenost ale z podstaty mýho byznysu to mám opačně…bez telefonu to úplně nejde ale ořezal jsem na nutné minimum „online“ fungování. Mobil mám sice furt u sebe kvůli diktafonu (GTD inbox) ale vypnul jsem trvale zvuky (vyjma tří VIP) a případně volám zpět až mi to vyhovuje, maily řeším jen v ranním bloku (pošťák taky chodí jednou za den), diář a GTDčko hodil na papír jako kdysi a iPad dostala holka na hraní.
    Za sebe musím říct, že jsem se během těch čtyr měsíců dostal do jakési zvláštní pohody.
    Takže ať to klapne…:-)

  5. Možná celá podstata v článku bohužel vyzněla jinak než je pravda – určitě nedělám změny z „přehlcenosti“ nebo „přesycenosti“ telefonem nebo tak něco.
    Naopak, telefon byl nevyužitý v mém případě – jak už jsem zmiňoval několikrát – nevolám a ani nikdo mě – teda mimo různých „volacích společností s nabídkami o které nemám zájem“ 🙂

    Neřeším ani „odpočinek od online světa“ – to bych si rozhodně nepořídil něco s mobilním internetem 🙂
    Opět naopak – být online mě baví a vidím v tom výhody.
    Teda zatím baví 🙂

    Ale uznávám že pro někoho by to tak byt mohlo a tebou zmiňovaný systém ma určitě spoustu výhod a doporučil bych všem kdo mohou si ho vyzkoušet.

Napsat komentář