obrázek On vs Ona

Jak to vidí On vs Ona – Klávesové zkratky

Klávesové zkratky, pomáhátko, co dokáže udělat za zlomek času spoustu práce, na kterou je třeba někdy vynaložit poměrně dost úsilí.

A jak to vidí On vs Ona?

To se dočtete v tomto příspěvku.


Jak to vidí ON?

Když jsem objevil možnost používat na provádění činností s počítačem (velmi obecně) kombinace kláves, místo klikání myší, nebo, v některých softwarech poměrně zdlouhavého hledání možností v menu programu, byla to pro mě asi nejobjevnější zkušenost co se práce s počítačem týče.

Jak známo, člověk nejprve začíná na těch notoricky známých (a v některých případech i “notoricky zneužívaných”) zkratkách jako jsou pro zkopírování (CTRL + C) a vložení (CTRL+V), přes například vyhledávání v dokumentu (CTRL + F), až třeba po rychlý “odskok” na plochu PC (WIN + D).

Vždy se snažím si zapamatovat třeba i specifické klávesové zkratky v určitých softwarech, zvláště zkratky pro ty případy, které používám úplně nejčastěji.

Proto mě občas zarazí, že někdo, kdo pracuje celou svoji pracovní dobu v určitém softwaru, pořád dokola “kliká myší” na položky v menu, když by mohl využít zmáčknutí kombinace kláves.

Modelový příklad? OK, mám jeden.

Píšete dokumenty ve Wordu (doplň si svůj oblíbený editor textu) a místo abyste základní formátování textu, jako třeba tučně, kurzíva, podtrženě, apod. psali rovnou tak jak chcete a přitom využili klávesovou zkratku, tak píšete vše “stejně” a až po napsání se vracíte na ty místa, označujete vybrané části textu a (pro mě složitě) klikáte na položky v menu, abyste text naformátovali.

To mi přijde absolutně jako ztráta času a hlavně – zbytečná práce.

Já zpravidla když chci mít v textu text tučně, hned při psaní se plynule přepínám na zkratku CTRL + B, kterou po napsání chtěné části textu opětovným zmáčknutím zase přepínám do textu “standardního”.

To samé při jiném formátování textu.

A to je jen text…. takový základ denní “agendy”.

 

Nebo další příklad – hromadná změna textu v dlouhém dokumentu …

Máte padesátistránkový dokument, kde je například několikrát uvedeno číslo telefonu (pro jednoduchost vysvětlení) a toto číslo se změnilo.

Vaším úkolem je ho opravit.

“Starý model” – před klávesovými zkratkami – horší varianta:

Ručně prohledáváte celý dokument a opravujete změněné číslo.

“Starý model” – před klávesovými zkratkami – lepší varianta:

Víte, že existuje něco jako “Vyhledat a nahradit text” – klikáte do menu programu. To už docela jde, je to rychlejší.

“Moje varianta” – využití klávesových zkratek:

Vyberu co se bude měnit – CTRL + C → následuje zkratka CTRL + HCTRL + V do políčka co se mění → doplnit požadovaný text po změně a … BUM … HOTOVO.

Jednoduché že? 🙂

 

Vyšší level klávesových zkratek

Za vyšší level pro účely tohohle článku považuji třeba doplňování.

Příklad – odepisujete na emaily, píšete hodně podobných textů, nebo frází. Den co den, pořád dokola.

Proč?

Existují možnosti jak na jednoduchý kousek, který zadáte vám to klidně i “napíše knihu” (schválně trochu přeháním). I když … ani moc nepřeháním ….

Já třeba už ani v podstatě nezadávám “klasicky” svůj email. Je třeba někde vyplnit? OK, mám na to fígl – zadám frázi mmail a on se doplní 🙂

Stejně to mám nastavené i na mobilním telefonu (iPhone).

Hlavně na komunikace pomocí mobilního telefonu jsou pro mě podobné “zkratky” spásou a ušetřením času a i energie.

Ale není smyslem článku popisovat detaily, spíše můj pohled na klávesové zkratky.

Některé svoje tipy pro využití na iPhonu / iPadu (ale podobně lze provozovat i na Androidu) jsem popisoval například zde:
http://ebi.cz/2017/01/jednodussi-psani-na-ios-pouzivejte-automatizaci-textu/

Já zkratky miluju (ostatně jako vše, co mi ulehčí práci) a neměnil bych za “život bez zkratek” 🙂

 

Jak to vidí ONA?

Sedíme u počítače, Peťan mi chce něco ukázat. Prsty mu lítají po klávesnici jak splašený, na monitoru se překlikává jedno okno za druhým, text se označuje, mění na kurzívu nebo tučně psaný text a přitom se vůbec nedotkne myši.

Jakože cože? Co to ten chlap dělá?
Valím oči jako Sára (náš menší pes), když se diví, že stojím za ní a ona o mě neví.

“No do p.dele!” Chce se mi říct, “co to tady na mě zkoušíš?!”

“To jsou klávesový zkratky, to jako neznáš?” odpoví mi suveréně…

No tak to sakra neznám. Jak jako zkratky?
Na co byla vymyšlená myš, když pak někdo vymyslí zkratky a myš, chudinka malá, je odstrčená do kouta???

Je to jako, když jede autem po klikatý cestě a vzal by to zkratkou po poli.
To přece nejde!
Teda jde, ale normální člověk to prostě neudělá.

“Hele když chceš tohle … , tak musíš udělat tohle ….”

Jako zkouší to na mě dobře, chce mě to naučit. Je to přeci super, zrychlí to práci.
No jak komu, řekla bych.

Já jsem prostě zvyklá používat myš, v mém případě teda prst, pěkně si pojezdím, kliknu si na levý tlačítko a žadný stres.

Zkratky fakt NE!

Jo jsem ta “divná”, co napíše celý text normálně a pak ho znovu čte a pěkně si označuje a kliká.

Já to prostě miluju. Nutí mě to číst to stále dokola. A tím objevím chyby nebo nesmyslné věty.

Například v tomto článku.
Po souvislém přečtení mi došlo, že v každé druhé větě mám slovo “jako”.

Na to bych nepřišla, kdyby mě označování nenutilo číst to znovu.

No tak jo, přiznávám, jednu zkratku používám.

Jednu jedinou jsem byla schopna si zapamatovat, tak to je!!

Je to na Iphonu zkratka “mmail”, vůbec netuším, kde mi to ten Peťan nastavil, ale mám to tam a používám to.
No měla jsem z toho 3. světovou, když jsem zjistila, že něco takovýho existuje.

Na počítači nepoužívám ani jednu!
Zkrátka můj mozek ty CTRL+ něco nedokáže pobrat.

No co nadělám, myslím, že můj život bude ještě chvíli pokračovat i přesto, že je v módu “život bez zkratek”.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *