Proč jsem si (opět) zvolil iPad

Aktuálně jsem řešil nákup dalšího z produktů od firmy Apple a rozhodoval jsem se zda zakoupit MacBook Pro, MacBook Air nebo nový iPad.

Sice mě to pořád podvědomě táhlo k variantě nákupu nového iPadu 4, protože jsem byl spokojeným uživatelem iPadu 1, ale tento krok jsem si trochu usměrňoval přesvědčováním sebe sama, že je přece blbost když mám původní iPad ve skvělém stavu si kupovat nový.

Ale přeci jen, první verze po aktualizaci na iOS 5 již začala být chvílemi nestabilní a někdy se stalo, že mi prohlížeč nebo některá z aplikací nenadále spadla a proto jsem stále pokukoval po nové verzi tohoto bezpochyby skvělého produktu.

Pokračování textu Proč jsem si (opět) zvolil iPad

Důvěra a nedůvěra

Dnešní shlédnutí dalšího z videí od Tomáše Hajzlera, tentokrát na téma Důvěra a nedůvěra mě přinutilo zavzpomínat na někdy velmi překvapivé reakce mých obchodních partnerů, když jsem nepotřeboval a nevyžadoval z jejich strany podepisovat několikastránkové smlouvy na dodávky materiálu, ani jiné dokumenty.

Jen jsem jim pověděl, že podání ruky, případně odsouhlasení podmínek emailem nebo přes mobil v rámci hovoru mi prostě a jednoduše stačí.

Měli mě jednoduše řečeno prostě za blázna a hazardéra. Ale já to jednoduše bral tak, že pokud mi někdo nebude chtít zaplatit, tak mi stejně jakákoliv smlouva bude v tu chvíli k ničemu a ani děti s ní nenakrmím.

Kupodivu, možná výstižnější bude “díky bohu”, problémy jsem neměl. Možná i je to tím, že smlouva by byla stejně tak trochu všeobecná a “firemní”, ale osobní slib je osobní slib.

Kdo ví, každopádně zkuste se zamyslet, jestli by nebylo jedodušsí žít bez nutnosti někdy stejně jen “imaginární” jistoty ve formě smlouvy a raději se řídit “normálním lidským myšlením”.

Minimálně bychom všichni ušetřili za právníky a asi i život by se nám zdál lepší a jednodušší než se bát toho, co na nás protistrana ušije za habaďůru.

Co říkáte?

A zde už Tomášovo videozámyšlení…..