Má smysl sledovat své finance?

Peníze, poměrně starý vynález populace.

Jsou jako noc a den, nebo chcete-li spíše jako láska a nenávist, možno také použít spojení dobrý sluha, ale špatný pán.

Peníze jsou pro někoho nástroj k uskutečnění svých snů a plánů, pro jiného smysl života, pro dalšího nutné zlo a pro někoho jiného třeba i nedostatkové zboží v jeho životě.
Jedno máme ale všichni společné.

Od té doby, co se víceméně v naší “civilizované společnosti” přestal používat výměnný obchod jako základní platidlo, nastal zlom u všech – peníze chtějí všichni – ti co je mají i to co je nemají.
Kolik takových nástrojů znáte?

O penězích se vedou velký řeči, zvláště pokud spojnicí debaty je alkohol – to potom je svět ještě rychleji rozdělen mezi ty “bohaté a nás chudé”.
Vidíte?
Všimli jste si, že v podstatě každý, kdo začne mluvit o penězích se automaticky tak nějak přiřazuje do té druhé skupiny?
Do skupiny těch “chudých”.

A nezáleží na tom, kolik má na kontě nebo případně doma v polštáři nasysleno.

Pro miliardáře je milion krach, pro milionáře jsou krachem tisíce a pro nás ostatní lůzu je krach v podstatě každá výplata 🙂

Jednoduché, prověřené a funkční ne?

Kolik z vás bez mrknutí oka řekne “mám se dobře, mám vše co potřebuji” bez po chvíli dodaného “ale kdyby…”? 😉

Tak vidíte, všichni máme málo, ať už máme kolik chceme. Tak to prostě je a je to zažité už léta ….

Dobře, jak to tedy udělat abychom to naše “ale …” trochu zmenšili?

Kdybych chtěl být bulvární, použiju větu “Jak se mít dobře”.
Ale bohužel, nejsem ….

Ruku na srdce …. máte jo?
Dobře, tak si ji tam nechte po celou dobu čtení tohoto příspěvku, protože tam bude potřeba.

Bez upřímnosti k sobě samému to prostě fakt nepůjde 🙂

Tak můžeme? Ok, jdeme na to.

Můj pohled a moje zkušenost se sledováním financí právě začíná (ufff, omáčku jsem zase nějak upytloval a to jsem nevěděl jak na to 😀 ).

Necítím, že bych se měl špatně (hele, už začíná pomalu ale jistě tahat králíky z klobouku a nebo jen klame? … uvidíme).
Ale vždycky je možno hledat rezervy, pokud samozřejmě chcete hledat.
Cože? Vy nechcete udělat nic pro to, abyste měli i při stejném příjmu více prostředků?

Jasný, nenutím, takže zavřete tuhle stránku a běžte si zanadávat na ten zatracenej život v chudobě.
Díky vám za návštěvu, příště zkusím něco víc negativního.

A vy jste zůstali?
Super, máte zájem měnit svoje návyky a něco zkusit udělat pro svoje těžce (nebo lehce?) vydělaný korunky.
Mám radost z toho utvrzení, že nejsem jedinej blbec, co sleduje, aby našel a pak měl 🙂

Takže … i když necítím že bych se měl špatně, chci se mít líp. Možná lépe řečeno, klidněji.

Protože lépe je děsně divný slovo – jak lépe? Jak hodně lépe, ale klidněji?
Prostě chci klid a to chce asi každý ne?
Klid pro svůj život, svoji práci, svoje koníčky.
To by šlo ne?

A když něco chci, zpravidla pro to musím něco udělat. Bohužel. Dodávám potichu …

Jasně, můžu si najít další práci, kde vydělám další peníze. Celkem jednoduché.

Tedy za předpokladu, že ji najdu a nakonec i ty slibované peníze dostanu.

Ale co ten klid? Najdu tím klid?
Domnívám se, že bohužel ne.

Proč?
Jednoduše proto, že místo abych se věnoval něčemu co mě fakt baví, budu někde v další práci.
V další práci abych vydělal peníze na další věci, které nepotřebuji, ale budou mě kvůli nim “brát” lidi, které také nepotřebuji (tohle není z hlavy mojí, nýbrž jsem si to “jako umělec ukradl” a lehce poupravil 😉 ).

Ne tak tohle fakt není můj záměr.
Mým záměrem je mít co nejvíce volného času pro svoje aktivity, takže musím vyžít nějak s tím co už mám teď.
Vyžít, vyžít …. ale JAK?

V první řadě je opravdu potřeba se podívat na jednoduchou rovnici sestávající z mých příjmů a výdajů.
Pokud příjmy pokrývají výdaje, je to ok, pokud příjmy výdaje převyšují, tím lépe.

Ale pokud výdaje jsou nakonec vyšší než příjmy …. oujééé, Houstone, máme problém.

No nic.. koukám sousede starý počítač, já koukám nový počítač a kdepak jsme na něj vzali?
… ale jeden hodný pán se nabídl, že nám na něj půjčí a až budeme mít zase ouvej, tak nám na tu půjčku dá ještě jednu a víš ty co?
On dokonce umí všechny naše půjčky, jo i tu na dovolenou a dárky, spojit do jedné, takže splácíme míň.
A to dává smysl.

Ne sorry, mě to smysl bohužel nedává, takže já to dělám jinak.
A jak?

Hele jednoduše, napíšu si příjmy (to je to co vydělám) a hned potom výdaje (to je to co utratím já, Máňa, kluk, co dáme za psa a morče, za benzín, atd).
Sečtu to a hned vidím jestli to co vydělám stačí na to co utratím.
Tý jooooo…. hele …. mě to stačí (velký úsměv).
Super, gratuluju.

A hele co kdyby jsi omezil to denní chození na pívo? Kolik tam vlastně necháš hospodskýmu za návštěvu?
Ježiši, já nevím … asi tak stovku? Možná kilo pade … tak nějak.

Tak víš co, zkus si to napsat příště.
A cigára taky. A celej měsíc si to piš jo?
No jo …..

A prosím tě, kolik tak projíte?
No kluk je v pubertě, tak žere kamaráde jako mlejn, ale kolik utratíme, to fakt netuším.
Vona to možná ani Máňa neví … (volá na Máňu) … Hele, kolik prožereme za měsíc?
Ježiši Josef, co já vím, no všechno …

Tak jo, prosím tě, napište si kolik za co utrácíte, ale detailně jo?
Ty vole, to jako každej rohlík, každýho lahváče i salám jo?
No, jestli chceš přesně vědět tak jo no.
Jinak to nejde kamaráde, čísla jsou důležitý.
Achjo, ty vole to bude vopruz …. no jo, ty jsi byl vždycky prdlej do matiky viď kámo 🙂

A tak Josef sepisoval poctivě každou utracenou korunu a na konci měsíce přesně věděl. že za lahváče dali 350,-, za salámy 180,-, za cigára 3500,- a tak to šlo položka po položce.

K čemu to je dobré ptáte se?
Odpovím jednoduše – ke všemu!
Opět samozřejmě jen za předpokladu, že chcete svoje finance trochu ubrzdit a sami sebe taky.
Pokud ne, tak je to zbytečná práce a můžete vyrazit místo toho radši na to pivko 🙂

Když už víte kolik za co utrácíte, jste schopni najít “rezervy” a o ty nám jde.

Pokud vidím, že například za “kafe v kavárně” dám měsíčně (při dlouhodobém sledování samozřejmě) řekněme 4×40,-Kč, je to krásných 160,- korun a na konci měsíce, těsně před výplatou mám na kontě poslední stovku, není lepší popřemýšlet, jestli je nutno chodit 4x za měsíc na kávičku a ne si radši pozvat kámoše na pokec domů a uvařit tu svoji (kávu, ne babu 😉 ) ?

Nebo jiný příklad – za sladkosti dám měsíčně řekněme 500,-Kč ale nemám na nový počítač či mobil.

Nebyla by lepší investice 500,- do počítače, který mi může i peníze vydělat (opět – pokud chci a snažím se), než si mlsat?
Bez mlsání to sice bude krutý, ale nechcípnete, nebojte se.

Takže já svoje finance opravdu eviduji tak, že zapisuji každou položku zvlášť (fakt i rohlíky 😀 ), protože pak si mohu udělat detailní analýzu svých výdajů.
Kdybych napsal jednou denně položku “nákup”, tak zanalyzuji leda tak …. nákup 🙂
Ale nic víc….

Sám jsem byl překvapen po dvouměsíčním sledování “za běžného provozu” kolik za co utratím.

Předpokládal jsem, že největší položkou bude platba za nákup masa (jsme oba se synátorem spíše masáci, než zelináři), ale kdepak.
Nejvíce mě asi vyděsila právě položka sladkosti 🙂

No jo no, mlsáme sice levně, ale zato hodně – tam se musí omezovat a nejen kvůli financím 🙂

V současné době si už hraju na vyšší level – rozpočty.

Jednoduše řečeno, beru to jako hru sám se sebou – díky detailnímu zapisování výdajů vím, že měsíčně utratím za nějakou položku jasnou průměrnou částku, takže si o něco nižší částku nastavím jako celkový rozpočet na další období.
Software se mi stará o to, že když zapisuji výdaje, tak mi do vybraného rozpočtu je rovnou přiřadí, tím pádem prakticky hned vidím, jak si se svým hospodářstvím stojím 🙂

Bohužel, oproti státní správě neplánuji deficit, takže sleduji a snažím se do rozpočtu vejít.

Beru to jako hru, takže se opravdu nestává, že bych překročil rozpočet a od té chvíle nejíme, protože takový jsem si ho sám nastavil.
Kázeň a pořádek musí být, to je to hlavní 🙂

To spíše se mi stalo u rozpočtu na benzín – nějakou částku jsem si zvolil, ale přišla nečekaná nutnost jízdy, tak jsem samozřejmě jel 🙂
To jen pro uklidnění ….

Neberu to až tak vážně, ale mám rád pořádek ve svých věcech a pokud jde o peníze tak o to větší.

Sledování financí neberu jako opruz, přiznám se, že mě to i baví a rád těch cca 5minut denně potřebných na zapsání finančního toku věnuji.
Vím, že se mi to vrací.

Vím také, že jednodušší je hospodařit s hotovými penězi, než při placení kartou – opravdu mám odzkoušeno – s “hotovkama”, jak já říkám, ušetříte jednodušeji a rychleji.
A není nad klasickou, starou a poctivou “obálkovou” metodu, to vám povídám.

Je to sice v podstatě stejné jako rozpočet nastavený v nějakém softwaru ve vaší digitální hračce, ale ani popravdě nevím sám proč, prostě funguje tak nějak “lépe”.
Prostě komu čest, tomu čest a  papír je papír 🙂

Nebylo mým záměrem detailně popisovat celý můj systém sledování a optimalizace svých financí, ale chtěl jsem říct, že to minimálně za vyzkoušení stojí každému.
A kdo tvrdí, že ne, tak kecá – každej se chce mít líp, ale většina je líná pro to něco udělat 😀

Je to stejný jako když vám někdo řekne “nemám čas plánovat si čas” – ok, tvoje volba, já si ho rád udělám pokud mi to pomůže.

Vašemu kontu zdar a sledujte, hledejte a konečně se mějte líp 🙂