Jak pracuji – Jan Straka – zakladatel Clever Minds

Pokud jste se někdy zajímali o “produktivitu” a máte rádi papírové diáře, asi budete znát Jana Straku.
Já ho poznal kdysi i díky webu papirovydiar.cz a pisurukou.cz, kde pravidelně publikoval články.
Jan Straka je zakladatel Clever Minds.

A tak jsem Honzu požádal o odpovědi na téma “Jak pracuji”, které dnes přináším v tomto příspěvku.


Místo (kde žijete, působíte, pracujete …): Praha
Současná pracovní pozice : Zakladatel CLEVER MINDS
Aktuální mobilní telefon : iPhone 6+
Aktuální počítač : Macbook Air (omezil jsem, používám jen iPad)
Jedno slovo, které nejlépe popisuje, jak pracujete: bavím se

Nejprve nám řekněte něco o Vás a jak jste se dostal tam, kde jste dnes.

Je to dlouhá historie, na jejímž počátku stojí má “posedlost” osobním rozvojem a posouváním věcí dopředu.
Léta studuji různé metody, přístupy a nástroje. Vyzkoušel jsem toho opravdu hodně, než jsem dospěl do stádia, kdy jsem si vyrobil první nástroj sám pro sebe. Prošel jsem několika přechody mezi elektronickou a papírovou sebeorganizací, přičemž jsem si vždy vytvořil nějaký “hack”, pomůcku.

Nakonec jsem se ustálil na osvědčené kombinaci a některé své nápady nabídl na trhu ve formě papírových nástrojů s vlastní značkou.

Přibližte nám Váš nedávný pracovní den.

Nikdy nezačínám den čtením mailů. 🙂

Den mám rozdělený do zón, stejně tak týden.
Na schůzky se snažím mít vyhrazeny 2, max 3 dny v týdnu.

Tzn. v praxi to vypadá tak, že cca kolem osmé nejdéle začínám pracovat. A většinou nějakým větším úkolem – nabídkou pro klienta, kreativním návrhem nějakého řešení, potažmo jiným “velkým” úkolem.

Tato fáze trvá tak do 10 hodin. Následuje rychlá kontrola (max 30 minut) mailboxu, zpráv a messengeru. Nejnutnější vyřídím a jdu od toho. Do oběda chci stihnout minimálně ještě jeden velký úkol, spíš dva.

Odpoledne většinou začínám návštěvou naší výroby, kde je třeba krátce probrat novinky. 🙂

Následují schůzky, jednání s klienty.
K mailům a elektronické komunikaci se většinou vracím až někdy kolem 16.hodiny, kde mám takový blok vyhrazený – ideálně v nějaké kavárně. 🙂

Je to sice jak z knížky o time managementu, ale snažím se to takhle držet. Samozřejmě, že jelikož jsem tvůrce a je nutná interakce s klienty, ne vždy se se to povede. Ale kdybych to neměl, byla by ta práce jeden velký chaos.

Clever Minds

Bez kterých aplikací, miniaplikací nebo nástrojů nemůžete žít?

Záleží na místě výskytu. Ten základ je jednoduchý a odpovídá tomu, že hodně cestuju po kancelářích druhých.

Používám našeho Pilota (papírový zápisník), jako řídící jednotku všech týdenních kroků a priorit. Druhý zápisník na schůzky. K tomu mi stačí telefon a aktuálně iPad Mini s externí klávesnicí. Když není zbytí, což je čím dál méně, tak sebou beru svého Macbook Aira. No a telefon, přirozeně.

Ve všech zařízeních mám stejné appky v cloudu – nic objevného – Trello (na tom jede celá naše firma), GDisk, Messenger, Mail, Kalendář a Notes (vše v Apple verzi). Občas stáhnu nějakou novou todo aplikaci ze storu, chvíli testuji a pak většinou odložím.

V kanceláři mám samozřejmě celou řadu našich výrobků, protože jsem zároveň tester. Mimochodem nejkrásnější práce, co jsem kdy dělal :-).

Kromě zmíněného, nejvíce používám několik zápisníků na myšlenkové mapy. Mám je rozdělené dle oblastí. Když je potřeba, vyfotím si do ipadu a mám to v cloudu stále sebou. Nicméně proces tvorby myšlenek a nápadů probíhá stále na papíře. A nejspíš už to nezmění ani nový iPad s Pencilem.

Jaké je nastavení vašeho pracovního prostoru? 

Nejsem úplně pořádný, takže pracovní stůl je plný prototypů, náčrtů a skic. Klasika. Vždy obdivuji ty fotografie, kdy na čistém stole stojí váza, foto rodiny a Mac. 🙂 To neumím. Ani mi to moc nevyhovuje.

Dost často jsem ale spíše mimo kancelář, takže když není zbytí, stůl uklidím a jede se dál.

Jaká je vaše nejlepší “zkratka” nebo životní hack?

Týdenní karta, dnes již Pilot. Prostě nedělní schůzka sama se sebou a ujasnění si důležitých priorit. Bez toho mi to už vůbec nejde. Když to neudělám, připadám si jak nahý v trní a věci dle toho vypadají.

Vezměte nás přes zajímavý, nebo neobvyklý proces, který máte v práci.

Jak jsem uvedl, jsem i tester. Osobně mám strašně rád vůni tiskárny a toho celého provozu. Jsem v jádru netrpělivý člověk, který potřebuje vidět hned výsledky své práce.
Proto mě nepřestává fascinovat ta okamžitá zpětná vazba, kdy do stroje strčíte čistý papír a během vteřiny je na druhé straně vidět výsledek.
Hned je jasné, jestli je to dobře nebo špatně, jestli jsou kolonky správně nebo ne. Jestli nápad načrtnutý rukou může v praxi fungovat.

No a pak přichází ta fáze, kdy se vám dostane prototyp výrobku na stůl a vy si s ním můžete hrát. Otáčet stránky, objevovat chyby, nacházet zákoutí, která vám třeba při tvorbě ani nedošla. To je ta nejlepší fáze.
Když dostanete do ruky něco fyzického, voňavého, co ještě nikdo neviděl. Následuje nějaké období, kdy výrobek používám já i kolegové a následně jej pouštíme do produkce.

Co si přejete, aby se víc lidí dozvědělo o Vaší práci?

Myslím si, že i když neděláme s technologií napojenou na internet, děláme s “technologií” jinou – napojenou na duši člověka. V konečném důsledku není důležité, jestli to má růžový nebo hnědý obal. Důležité je to, co je uvnitř. Co uživatel získá, když výrobek bude opravdu používat. Jakou kvalitu mu to přinese.

Samozřejmě – nejsme takový mainstream a vidíme obrovský posun, revoluci myšlení a životního rytmu, jejímž důsledkem jsou stále rozšiřující se možnosti člověka, které zdá se, nemají konec. To samo o sobě je vzrušující.

Pak ale přichází také určité prozření, tlak na každého z nás, a to v čím dál více se snižujícím věku, kdy na nás svět posílá tuny informací a podnětů.
A technologie, která nám pomáhá, musí v sobě mít nainstalovanou volbu “nerušit”, protože pro běžného uživatele je čím dál složitější udržet kontrolu.

My chceme jít ruku v ruce s tímto vývojem a nabízet ne alternativu, ale především prostor pro svobodnou volbu. Pro kontrolu a odpočinek. Děláme nástroje, nikoliv řešení. Řešení vždy musí každý hledat sám v sobě.

Kdo jsou ti, kteří Vám pomáhají dělat věci a jak se na ně spoléháte?

V první řadě rodina. To je jasné. A i když to bude znít banálně, tak samozřejmě tým naší firmy. To je má širší rodina. Žádné nebe není bez mráčků, takže velmi často a dosti živelně diskutujeme nad různými názory. Stále se poznáváme a ladíme se jeden na druhého. Ale i to je vlastně osobní rozvoj.

Jak sledujete co musíte dělat?

Do mého pracovního života vstupuje několik zdrojů – můj papírový inbox, elektronický inbox (mail), následováno Trellem.

Přes veškeré jeho nedostatky se nám stále více daří nastavovat jej pro naše potřeby tak, že se dá využít  jako přehledný nástroj pro veškeré projekty.

Takže středobod je Trello, ve kterém mám já sám udělaný jeden osobní board revidující všechny rozpracované klíčové oblasti. Ten procházím jednou týdně a právě v Pilotovi z něj vytvářím svůj plán.

Každý den reviduji svůj plán a novinky v inboxech a s tím pracuji.

Jak se dobíjíte, nebo odpočíváte?

Zní to hloupě, ale “nepotřebuji to”. Mě má práce sama o sobě nabíjí, byť je někdy náročná. Jinak se snažím o víkendech vypnout, pobýt s rodinou, chodíme se synem do haly na badminton, atd.

Jaký je váš oblíbený boční projekt?

Žádný nemám.

Co právě čtete nebo co doporučujete?

Tohle je úplně nejslabší místo. Když čtu, tak nejraději knihy od Melvilů. Tomáš se svým týmem odvádějí skvělou práci a jejich tituly mě prostě baví.

Druhým podobným zdrojem je Peoplecomm Tomáše Hajzlera, kde tedy pro mě knihy typu Štěstí doručeno nebo Podivín byly jedny z těch “myšlení ovlivňujících”.

Koho jiného odpovědi na tyto otázky byste chtěl znát vy?

Toho už nevyzpovídáme, bohužel. Díky Steve.

Jaké jsou nejlepší rady, které jste kdy obdržel?

Jejej, těch bylo. Zejména těch nevyžádaných. 🙂

Nedávno jsem viděl Jaroslava Duška 4 dohody. Asi po milionté. Už znám repliky, již vím, co přijde a stejně mě to vždy dostane – ke smíchu nebo k zamyšlení.

Ale nejvíc mi dali rodiče. Ukázali mi, že neexistují zkratky. Že je třeba za věcmi jít, pracovat na nich. A i když nedojdete k tomu, co máte na vision boardu, vysoce pravděpodobně v životě zažijete mnohem více, než ti, kdož tak nečiní.

Je nějaký problém, který se aktuálně snažíte vyřešit?

Já problémy nevidím. Spíše příležitosti. K tomu dozvědět se více o sobě a o světě kolem. Aktuálně procházím v tomto směru dosti plodným obdobím, kdy je třeba nebrat věci osobně, dívat se dopředu a nenechat se otrávit.

Jinak na nástěnce mám neustále asi 30 podobných “příležitostí”, které chceme prostřednictvím našich nápadů vystřelit do světa.
A pokud alespoň jednomu člověku pomohou vyřešit ty jeho “příležitosti”, tak jsme odvedli dobrou práci, která má smysl.

 

Honzo moc děkuji za odpovědi a přeji, ať se daří i do budoucna.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *