obrázek ozdoby

Jak to vidí On vs Ona – Vánoce

Další článek ze série Jak to vidí On vs Ona, dnes na téma Vánoce.

Shodneme se a nebo to bude opět “bitva” mezi ženským a mužským pohledem na svátky vánoční, klid a pohodu?

Račte vstoupit a uvidíte sami.

A jak to máte vy s vánočními svátky? Máte je rádi a nebo ani moc ne?

Jak to vidí Ona

Vánoce, Vánoce přicházejí …

Juchůůů, já se tak těším.

Světýlka, svíčky, stromeček, cukroví, chlebíčky, kapr, salát, dárky….

Já to prostě miluji.

Jasně, vždycky jsem to tak neměla.
Dalo to práci v sobě zas probudit tu dětskou radost a těšení se. Ale stojí to za to.

Základ je, udělat si to hezký a podle svých představ.

Dárky obstarat s předstihem, s první adventní nedělí mít nejen výzdobu, ale pěkně i stromeček, ať si ho užijeme. A celý advent být tak nějak v klidu.
Setkat se s přáteli, udělat si výlet na adventní trhy, kouknout na nějakou pohádku.

Vánoční výzdoba už od října, regály obchodů plné žlutých cedulek s nápisem “AKCE”, davy nervozních, vzteklých lidí sprostě nadávajících na všechno a na všechny.
Tak tomuhle říkám NE!!!

Vánoce pěkně v klidu, bez stresu. O vánočních svátcích být zabarikádovaný doma s těmi nejbližšími. Bez zbytečných návštěv, vaření a uklízení.

Tomu říkám ano!!!

 

Jak to vidí On

Achjo … a je to tady zase. Vánoce.

Možná když jsem byl malej, měl jsem to rád. Teda, abych byl upřímný, měl jsem rád to těšení na dárky samozřejmě. A na stromeček. To asi jo. Přeci jen, už to je nějaký ten pátek, takže vzpomínky mám už trochu “upravené”, ale asi jsem se těšil.

Jo, měl jsem rád, když jsme s mamkou zalehli k televizi na pohádky. Ale ono co si budeme nalhávat, bylo to jako dneska – každej rok dávali ty samý pohádky – Mrazík, sem tam nějakou českou starou a pro pobavení a nostalgické vzpomínání samozřejmě nemohl chybět Anděl na horách.

Jak říkám – stejný jako dneska. Zajímavý co?

Apropo Anděl na horách – toho mám rád pořád, na často zmiňovanou “ideologickou stránku” se můžu vysrat. Mám rád ten herecký koncert starých českých (ok, tak Československých, ať máte radost) bardů.

Stejně jako se můžu dívat úplně v klidu třeba na majora Zemana – nemám s tím problém a umím si pro sebe “vypnout” to pozadí a užít si to.

Ale to jsem odbočil, takže zpět k Vánocům jako takovým.

Nějak je nemám rád. Možná lépe řečeno – nemusím to a neprožívám to.

Jasný, když byly děti malý, neměl jsem je rád taky (jako ty Vánoce, ne děti 😀 ), ale pravdou je, že když se děti těšily ke stromečku (zase ty dárky ..), tak to bylo něco … jinýho? Možná.

Asi každý rodič má rád dětskou radost. To je fakt. A Vánoce s tím nemusí mít až tak mnoho společného.

Děti umí mít radost i v jiných ročních obdobích a při jiných příležitostech.

Klidně v červnu, hlavně když mají dárek 🙂

 

Před Vánoci obzvlášť nesnáším ty reklamy na cokoliv, nesnáším dělání blbců z lidí a lidí z blbců.

A to všechno jen za cenu nákupní horečky, protože přece pod stromečkem musí být plno dárků.

Co na tom, že klidně na půjčky, hlavně když budou. Ble …

Čest a sláva těm, co na dárky kašlou a vánoce si dokážou užít opravdu tak, aby to byly hlavně svátky klidu (a míru, chce se mi dopsat).

Obchody nesnáším po celý rok a v tomhle období je jejich návštěva pro mě osobně někde na úrovni plánování sebevraždy. (OK, maličko kecám, nevím jak se plánuje sebevražda a co přitom člověk cítí, ale přišlo mi to dobrý jako přirovnání. Asi blbý ale).

Ale co se dá dělat. Všechno nelze objednat na dálku.

Kdyby se zrušila ta “povinnost” dárků, nebyl bych proti.

Když není nálada, dárky nepomůžou. Mně ne teda.

Musí být světýlka, ideálně všude. Adventní věnec, nejlíp na každý možný i nemožný místo, začne se přehrabovat v úložných prostorách v domě / bytě a hledat všechny ty serepetičky, a hlavně – všechno se musí přece umejt, protože jinak to nejde.

A všechno musí být naaranžovaný nejlíp hned, protože jinak k vám svátek klidu nemůže přijít, to dá rozum.

A takhle celej život – jako malej to pozorovat, jako velkej se toho účastnit. Brrr….

Beru vánoce prostě tak, že to je den jako každej jinej.

Stejně tak Silvestr. To idiotský vítání roku dalšího chlastem a petardama, protože někdo někdy řekl, že “tady končí kalendář a začne nový, takže mazej to oslavit a ideálně si dej nějaký předsevzetí, protože kdy jindy, když ne teď. Stejně ho nedodržíš, ale to nevadí, stačí si ho dát”.

Omlouvám se, že jsem tak negativní, ale mě prostě tohle období tak nějak asi sere. Nemám jiný výraz bohužel.

Pro mě to je spíše období “permanentní přednasranosti na vše”. A když celá ta groteska skončí a je (konečně) 2. ledna, začínám opět “žít” 🙂

Závěr?

Nevím popravdě. Jsem negativní, tak snad něco pozitivního?

Jak jsem psal už v článku na téma dárky – dávejte si dárky spontánně po celý rok, když zrovna máte chuť a vykašlete se na “vyšší přikázání”.

Teda pokud chcete.

Pokud zrovna vás baví slavit vánoce a žijete svátky klidu a míru, prožijte si je jak nejlépe umíte.

Je to jen na vás, jak se rozhodnete a jak se k tomu postavíte.

Já na tom zatím budu zkoušet makat a třeba se taky jednou dočkám podobného nadšení. Už jen kvůli svým blízkým bych chtěl.
Snad….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *