Publikováno: 12-05-2025
„Na každém šprochu…“,
Znáte to - klasická "Firemní šuškanda", se kterou se dá přijít do styku, když komunikace napříč firmou není taková, jaká by asi mohla být.
V některých firmách koluje víc informací po kuchyňkách než v oficiálních komunikačních kanálech.
A často platí: čím větší ticho shora, tím hlasitější šuškanda zdola.
Neoficiální zprávy, polopravdy, dohady, důležité provozní informace... ale i drobné postřehy, které mají překvapivě často pravdivé jádro.
„Říká se, že...“
„Slyšeli jste, že se asi...?“
A lidé si domýšlejí, vykládají, předvídají.
Každý, alespoň trochu soudný člověk jistě chápe, že ne všechno se dá sdílet hned.
A že některé informace je opravdu lepší říct až ve správný čas.
Jenže když firma nekomunikuje ani dílčí kroky, neříká vlastně nakonec nic...
Vzniká prostor, který rychle zaplní domněnky.
A ty mají jeden problém: začnou žít vlastním životem. A to zpravidla velmi pestrým životem.
Mluvit otevřeně je někdy nepohodlné, uznávám.
Ale pokud to firma dlouhodobě nedělá, vytvoří si paralelní informační systém.
A ten se už potom těžko vypíná.