########
My Simple Social Timeline
########

Pozorování při balkonové kávě

Publikováno: 18-04-2026


Je sobota dopoledne, jsem nemocný (ano, už zase a nerozumím tomu, že mi zase něco je), sedím na balkoně a piju kafe.
Dneska poprvé co jsme se přestěhovali z vesnice zpátky do města, piju kafe venku a přitom "doma".

To "doma" je příznačné - neříkám tady tomu doma a to ani po těch 4 měsících co už tady bydlíme.
A asi nikdy tomu tady říkat "doma" nebudu.
Nevím ani proč, je to hezký byt v docela dobrém místě, ale možná se jen nechci nijak "upínat" na toto místo tím, že bych mu dal pojmenování.
Je to prostě "jen pronájem" se vším, co k tomu "jen pronájem" patří.

A dát tomu pojmenování "doma", by možná, v mém smyslu přemýšlení, bylo jako dát zvířeti, které máme jako zdroj potravy, jméno - to jak člověk udělá, zpravidla se potom, někdy více či méně problematičtěji zabíjí, protože přece "kamarád není jídlo".
Teda většinou není... Teda snad není...

Ne, nestěžuji si, ostatně sám jsem tuhle variantu bydlení vymyslel a stále si myslím, že kdyby trochu lépe fungoval v naší zemi nájemní systém, nebyla by to vlastně špatná varianta oproti tomu modernímu (a bohužel nutnému) "hypotékovému šílenství", které zde vládne a asi už vládnout bude navždy. Dokud nás smrt nerozdělí...
Když chceme a "potřebujeme" vlastnit, tak asi jiná možnost, ve většině případů, zpravidla nebude.

Ale zpět k balkonovému kafíčku...

Sedím na naší terase - my totiž nemáme "jen balkon", ale máme terasu. Jak vznešeně to oproti klasickému usmrkanému balkonu zní co? 😂
Prostě takový "vlhký sen bytového bydlení" no a přesto já jsem nespokojen? Nebo možná spíše "neuspokojen"?
Ano, trochu to tak asi vlastně je.
Asi jsem se možná jen moc na vesnici v našem starém domě namlsal.
Tam jsem totiž při kávě venku nekoukal nikomu ani do ložnice, ani do obýváku nebo kuchyně.
A večer po setmění, když si lidi nezatáhnou žaluzie, tak ani do koupelny 😊

Mělo to vlastně svoje kouzlo.
Ale to má byt taky. Třeba energie - ty jsou někde jinde. Myšleno ve prospěch bytu samozřejmě.
Ale vlastně ani o to nejde v tuhle chvíli. To jsem se jen zamyslel a zbytečně se do toho nějak zase zacyklil, jak je mým dobrým zvykem.

A výsledkem je, že jsem tak trochu zapoměl, co byla ta spouštěcí myšlenka, která mě donutila vstát od kávy, dojít si pro tablet a začít psát.
No to jsem celej já - dostanu myšlenku, začnu realizovat a v průběhu procesu se dostanu úplně někam jinam.
Jinej už asi nebudu no. Myšlenky jsou prostě rychlejší než prsty na klávesnici. To je celý můj problém.

A tak se vlastně nedozvíte co jsem chtěl v tomto příspěvku tak nějak sdělit.
Tak třeba jindy to vyjde, držím si palce 😊



A mezitím přišla myšlenka číslo 2 - sepsat si, co zrovna vidím a co mě u toho napadá.
Pojďme na to, než mi to zase uteče.


Pozoruji... Balkony

Vidím, že na protějších balkonech mají lidi různé věci.
Třeba naproti na balkoně mají jízdní kola.
Dřív jsem si říkal "Sakra, proč ty lidi mají tenhle bordel na balkoně, v novostavbě? Proč si takhle zabírají prostor a svým způsobem hyzdí celý dojem z domu?".
Už to chápu proč!
Důvod je jednodušší, než by jeden řekl - Protože, ač to jsou novostavby, tak asi nikdo nepředpokládal, že by jejich obyvatelé taky jezdili něčím jiným, než autem a tak...jízdní kola nejsou prostě kam dát.

Nechápete?
Já to taky nechápal, když jsem viděl tu místnost označenou jako "kolárna" - taková malá špeluňka pro celý vchod domu, pro (pokud dobře počítám) 45 bytů, kde jsou krásně a hodně natěsno postavená jízdní kola, jedno vedle druhého a vlastně bez možnosti jejich reálného, nedejbože denního, používání.
To prostě nejde a sám bych někdy chtěl vidět toho chudáka, který má kolo zaparkované na konci místnosti - prostě ho nevytáhne, aniž by nemusel všechny ostatní kola vytahat ven a pak je zase umístit zpátky na jejich místa.
A i to by šlo asi blbě, protože většina bude zamčená.
No prostě tohle tak nějak nefunguje.

A na chodbě u bytových dveří být nesmí. Tam totiž nesmí být nic. Ani třeba malý botník. Prostě nic.
Důvod? Správně - údajně předpisy... Požární ochrana a dalších asi milion norem.
Neptejte se mě jakých, nerozumím tomu.

Stejně jako nerozumím tomu, že musíme mít na vstupních dveřích do bytu Brano - ano, to co zavírá samo.
Větší debilitu jsem neviděl.
Ale zase vás na druhou stranu potrénuje v paměti a soustředění - musíte pamatovat, že máte klíče u sebe.
Pokud zapomenete, udělá to cvak a je to hotový - nedostanete se do bytu (pokud někdo není doma) 😊
S malým miminkem třeba...no chudák maminka, když zůstane na chodbě, protože ji zrovna nestihla narůst třetí ruka, která podrží dveře.
Jo, pokrok, pokrok, pokrok, už jsme zase o krok, o krok dál - zpívá se to tak ne?


A takhle bych mohl pokračovat třeba s parkováním...

My máme tu výhodu, že k bytu máme stání pro auto v podzemních garážích. To je super benefit. Nemít ho, tak večer je to docela bojovka se někde upíchnout s autem. A proto...porušují se tady předpisy všude.
Auta stojí ne tam, kde se smí, ale tam, kde je kousek místa.
Tohle prostě někdo nepočítal, ostatně jak je dneska zvykem - postaví se barák, něco málo míst pro parkování a zbytek nikoho nezajímá.
Chápu to, pozemky jsou drahý, místa je málo a lidi potřebují hlavně bydlet a ne parkovat.
Achjo, je to těžký.

Zase na druhou stranu, nemuseli by všichni všude jezdit autem, to je pravda, zvlášť ve městě. Ale někdy to prostě asi nejde a ne každej chce dělat osobní výzvy jako já a zkoušet, jestli se dá bez auta žít 😂


Pozoruji... Běžci a běžkyně ve městě...

U nás kolem baráku to je běžecká trasa, takže jako správný postarší, neatraktivní a chudý muž, sleduji. Sleduji často, sleduji rád. A ještě raději komentuji samozřejmě 😊

No, popravdě řečeno, u žen vidím spíše ty ne úplně sportovní postavy a mrzí mě to.
Rád bych si "spravil oko", ale ono moc není na čem.
Takže jsem stále v očekávání, že se to zlepší 😊
Jenže asi ne, protože ty štíhlé moc asi běhat nepotřebují.
Ale přesto doufám, že se situace zlepší, protože jak víme, naděje umírá poslední. 😊


Pozoruji a zjišťuji... Nákupní vozíky až do bytu...

Nerozumím, proč lidi z bytových domů jedou ze supermarketu, který máme kousek od domu, s nákupem v košíku až do svého baráku.
To jsem fakt nepochopil a když jsem to viděl poprvé, myslel jsem si, že to je snad nějaká skrytá kamera, nebo nějaká sázka.
Ale nebyla a není - vidím to tady docela často a stále to nechápu.

Co si tak vzpomínám, tak tlačit vždycky ten velkej koš s nákupem byl pro mě teda výkon a to to bylo vždy jen na krátkou vzdálenost k autu.
Vůbec si neumím představit, že se s tím košem budu mordovat nějakých 500 metrů a pojedu s ním až do svého bytu, tam vyndám nákup a budu ho tlačit zase zpátky.
Nechápu.
Asi možná jen nejsem moc moderní člověk a prostě se sem nehodím...


Kávu jsem dopil samozřejmě zase studenou. Fuj, studený kafe nemám rád. Ale co se dá dělat, když si to musím všechno zapsat, abych to prostě měl.
Jak říkám pořád - neponaučitelnej jsem. Měl bych se potrestat.
I když, to už jsem možná udělal tím rozhodnutím se sem nastěhovat.
A dobře mi tak 😊