Ukládání příspěvků na Facebooku

Občas vás něco zaujme na Facebooku a rádi byste si příspěvek, odkaz, atd. nějakou formou uložili na později, abyste se k němu mohli vrátit, nebo ho mohli ukázat někomu dalšímu?
A nechcete ho (jen) na sdílet na své zdi?

Překvapilo mě, jak málo lidí v mém okolí ví o jednoduché možnosti, kterou lze využít přímo v aplikaci Facebooku a tudíž není nutno si příspěvek přeposílat na e-mail nebo někam jinam.

A jak jsem tak zjistil, ještě více lidí tuto možnost vůbec nepoužívá.
A přitom je tak efektivní a jednoduchá.

A proto je tu dnešní rychlý tip 🙂

Jdeme na to.

Pro názornost uvedu postup při využití aplikace Facebook na iPhonu.
Ve webovém prohlížeči ale použití vypadá velmi podobně.

Jednoduchá a velmi použitelná fíčura dle mého 😉

U příspěvku / statusu tapněte vpravo nahoře na rozevírací menu a zvolte možnost “Uložit příspěvek”.
A je to. Uložen.
V aplikaci dole vpravo tapněte na “3 čárky” a zvolte položku “Uložené” – tam jsou všechny vaše uložené položky.
Pokud chcete jen číst uložený příspěvek, stačí ho otevřít.
Pokud s nim ale chcete dál pracovat, zvolte jeho menu (3 tečky).
Rozbalí se vám možnosti co lze s uloženým příspěvkem dělat.

Nepište, diktujte!

Dnešní tip není o žádné extra novince, ale o možnosti, která je tu s námi již nějakou dobu.
Ta možnost se jmenuje diktování.

Někdy je nutno psát text poměrně dlouhý a to může zapříčiňovat občas naši nechuť psát.

Pokud je mi známo, není možnost diktování textu dostupná jen u produktů firmy Apple, ale i na jiných systémech.

Jedná se o velice dobrou vychytávku, protože přepis diktovaného textu už dosáhl takových kvalit, že je možno i v češtině ho velice dobře využívat.

Samozřejmě přepis diktovaného textu není vždycky stoprocentní, ale ve většině případů se provede velice dobře.

Však si sami zkuste jak bude ve vašem případě fungovat.

Každý systém má ikonku pro možnost diktovaného obsahu někde jinde, na produktech firmy Apple je ta možnost přímo na klávesnici.

Abych ukázal, že tento přepis funguje docela dobře, celý tento text jsem zkusil nadiktovat.
Občas je nutno samozřejmě udělat malou korekci textu, ale je to rozhodně rychlejší než na malých zařízeních psát.
Zvláště pokud jste na tom jako já a nepíšete tak úplně rychle.

Vyzkoušejte a uvidíte sami, zda vám bude vyhovovat diktování textu více než klasické psaní, teda spíše ťukání do obrazovky vašeho mobilu.

Minimálně za zkoušku to určitě stojí.

Touchpad na iPadu, aneb jednodušší pohyb při psaní

Pokud jste vlastníci iPadu, tak jste se určitě setkali s tím, že píšete píšete píšete a potřebovali byste někam do již napsaného vložit další slova, nebo se prostě a jednoduše pohybovat v textu.

Řešení číslo jedna je – ťuknete na požadované místo. 
Jednoduché, má to ale jedno ALE… ne vždy se trefíte přesně že?

Řešení číslo dva mi přijde efektivnější!!

Položte 2 prsty na klávesnici a ta se tímto změní na slušný “touchpad” a pohybem přiložených dvou prstů se můžete pohodlně a rychle pohybovat.

Když text označíte a zvolíte volbu “vybrat”, lze pohybem na “touchpadu” tento výběr zvětšit / zmenšit.

Pomocí touchpadu je prostě spousta věcí jednodušší 🙂

Zkuste si sami.

P.S.: Funguje i na iPhonu 😉

 

Máte i vy nějaký svůj oblíbený tip?
Sem s ním!

Jednodušší psaní na iOS? Používejte automatizaci textu!!

Určitě existuje mnoho vět a slov, které píšete velice často, nebo denně.
A unavujete se tím?

Pokud ano, mám pro vás tip na ulehčení 😉

ZAČNĚTE POUŽÍVAT AUTOMATICKÉ DOPLŇOVÁNÍ TEXTU!

Tento tip oceníte zvláště u mobilu nebo tabletu (konkrétně iPhone a iPad).

Já už bez něj v podstatě ani neumím žít 🙂

Jak tedy na to?

Tapněte na ikonu Nastavení a pokračujte dál na Obecné-klávesnice-náhrada textu.
Zde se vám na nabídnou seřazené stávající zkratky, které už v systému máte (pokud máte samozřejmě).

Tapněte nahoře na ikonu “+” přidejte si svojí zkratku.

Garantuji vám, že za chvíli si už nedovedete představit psát ani svoji e-mailovou adresu (já na ní mám zkratku “mmail”) 🙂

Tvořivosti se meze nekladou, ale doporučím zvolit si takové zkratky, které si zapamatujete a nebudou se plést se standardními slovy.
Zkuste třeba jako začátek zkratky používat středník ( ; ), protože ten v našem běžně psaném projevu asi tak často na začátku věty nepoužíváte.

A teď už jen – Užijte si zrychlené psaní 🙂

Pozn.: 
Pokud hledáte podobný nástroj pro využití na vašem PC s windows tak doporučím aplikaci Phraseexpress – je zdarma a lze ji využít i jako “portable”, to znamená, že ji není nutno instalovat a tím pádem ji využijete i na místech, kde instalace není možná (třeba v práci apod.). 
Tato aplikace (jako jiné další) toho umí opravdu spoustu.

Nastavení-Obecné-Klávesnice-Náhrada textu. Zde to všechno začíná.
Nahoru napsat celou frázi, která se bude automaticky doplňovat, dolů její zkratku. Doporučuji zkratky jednoduché a výstižné. A bez mezer!!
A takhle to pak vypadá v praxi – píšete a nabízí se vám automatický text. Stačí stisknout mezerník a je doplněno. A bez práce – to chceme hlavně ne? 🙂

Přežiju bez mobilu? – 40 dnů života

Je tomu už 40 dnů co jsem nastartoval svůj projekt “života bez mobilu”.
O důvodech a prvotnímu nastartování jsem psal zde v tomto příspěvku a svoje první zkušenosti po prvním týdnu jsem sepsal zde .

A jak jsem mezitím pokročil, nebo vyhořel?
O tom se pokusím sepsat pár řádků dnes.

Na úvod snad jen pro případné vyděšené čtenáře – stále žiju 🙂
A žiju celkem poklidně, zatím se žádná katastrofa nestala.

Nebudu popírat ale, že na pár, pro někoho možná problematických situací nemůžete narazit. To by nebylo fér tvrdit.
Ale pravdou je, že “systém bude fungovat jen tak dobře, jak dobře se na něj připravíte, případně si ho nastavíte”.

Předem bylo třeba počítat i s tím, že prostě některé služby a někteří lidé opravdu nejsou připraveni na situaci, že někdo ještě (v mém případě “už”) nepoužívá klasický mobilní telefon, respektive možná lépe bude napsat “mobilní telefon se standardními službami” jako je volání a nebo příjem sms.

A že toto je třeba se pokusím nastínit na pár příkladech z praxe “obyčejného občana”. Pokračování textu Přežiju bez mobilu? – 40 dnů života

Přežiju bez mobilu?-Úvod – startuju

Je to už hodně dlouho co jsem vykřičel do online světa myšlenku zbavit se telefonu jako takového a zkusit žít bez možnosti zavolání, jen za pomoci iPadu.

Dlouho jsem odolával protože jsem neměl iPad s 3G modulem ale pouze Wi-Fi variantu, což bohužel nešlo uskutečnit, protože v dobu kdy jsem v práci musím využívat mobilního připojení na internet-v práci wifi nemáme a vzhledem k tomu, že nejsem jen zaměstnanec ale i podnikatel, občas prostě musím být v kontaktu jak se zákazníky tak se svými spolupracovníky mailem a to jak sami uznáte bez připojení nejde.

Původní iPad jsem prodal a žil delší dobu pouze s iPhonem (4S), který po aktualizaci na iOS 8 začal lehce se občas brzdit a tak nastávala otázka na jeho upgrade za novější model.

A když už novější tak co rovnou s větším displejem? OK, ale iPhone 6 nebo 6 plus (po něm jsem pokukoval v recenzích více) se mi líbí, ale cenově mi moc nedávali smysl v mém případě “netelefonujiciho uživatele”.

Opravdu hodně dlouho jsem cíleně pracoval na tom, aby veškerá možná komunikace směrem ke mě i ode mě byla spíše ve formě emailu, nebo nějakého messengera.  Tyto varianty neruší, odpadá možnost že se někdo (jak je dobrým zvykem) trefí zrovna do chvíle kdy se mi to moc nehodí telefonovat, ale hlavně, veškerá komunikace je jednoduše doložitelná, takže odpadá možnost “já to slyšel jinak” apod.  Známe to asi všichni – co je psáno to je dáno.Ale hlavně jednoduše archivováno, takže se i já mohu podívat jestli jsem vše správně pochopil a v klidu promyslet.

Takže když jsem tento týden přemýšlel nad tím co bude nástupcem mého telefonu a s vědomím, že se značkou Apple jsem spokojen a jinam prostě teď nejdu, nakonec mi překvapivě vyšel ne telefon ale tablet 🙂

Konkrétně iPad Mini s retinou, dnes označovaný jako iPad Mini 2.

Proč ne nejnovější model označeý jako 3?

Jednoduše – hardwarově je stejný jen přibyla možnost Touch ID – takže jsem ušetřil a koupil model 2 (v tu chvíli už samozřejmě levnější o pár tisíc než o pár dnů před koupí-někdy 2 dny ušetří dost peněz 🙂 ).

Samozřejmě variantu se SIM slotem kvůli mobilnímu internetu.

Barva? No černá.

Důvod? Bílá se mi líbila, ale na zádech ten plastovej bílej pruh je prostě odpornej 😀  Uznávám – černá varianta ho má taky, ale přijde mi to hezčí 🙂

A dnes jsem nastartoval tedy svůj experiment.

Sám jsem zvědav jestli vydržím bez možnosti zavolat si (jasně jde řešit třeba přes Viber). Napadá mě pár variant kde asi budu trochu (trochu dost) narážet, ale uvidíme.  Snad případně v nouzi vždy najdu nějaké řešení.

Nakonec, není to tak dávno co jsme žili bez mobilu a ono to šlo.  Jasně, nebylo tak jednoduché najednou něco odřeknout posláním smsky, ale o tom to je 🙂

Uvidíme…..

Průběžně budu publikovat svoje zkušenosti z tohoto přechodu, chcete-li “experimentu”, kdyby se náhodou našel někdo kdo nad něčím podobným přemýšlí ať má informace přímo od zdroje 🙂 Sám jsem hledal info, ale popravdě jsem jich teda moc nenašel. V Čechách už vůbec.

Víte o někom kdo si tím prošel? Četli jste článek? Podělte se se mnou, rád se přiučím.

Jak řeším správu emailu

Email…. jak už asi všichni víme, nedílná součást naší dnešní komunikace, dokáže být velmi dobrý sluha, ale také přísný a otravný pán, zvláště když mu lehce popustíme uzdu a necháme ho chvíli bez dozoru.

Ale kdo má pořád mít čas na jeho hlídání že?

Proto lidé emailoví hledají možnosti jak co možná nejméně bolestivě ukočírovat tuto online bestii a ještě navíc z ní takříkajíc vytřískat maximum. A že to je někdy boj velmi bolestivý a náročný není třeba zmiňovat.

Ale možnosti jsou a není jich málo. Stačí se podívat kolik jen v poslední době vzniklo nových emailových programů, které v ideálním případě “skoro i odpovídají za vás”.

Ale já rád řídím své aktivity sám a nejideálněji v univerzálním softwaru, který otevřu jak na iPhonu, Ipadu tak i na svém “okenním notebooku”, potažmo cizím PC kdekoliv na světě.

A (nejen) proto mi vyhovuje Gmail, kde mám takové “online centrum” pro své emaily, které se posílají napříč všemi možnými i nemožnými schránkami 🙂

Ale o tom tento příspěvek být nemá. Jdeme se raději věnovat nějaké té “produktivitě” 🙂

Pokračování textu Jak řeším správu emailu

Využití aliasů v gmailu

Email – pro někoho šílený žrout času a neustálý nepřítel, pro jiného efektivní pomocník v komunikaci, který neokrádá o čas jako například mobilní telefon.

Já osobně jsem velkým přívržencem emailové komunikace a v tuto chvíli jsem ve stavu, kdy v podstatě už ani netelefonuji a vše co je možné vyřizuji právě pomocí emailu, protože neruší ani jednu stranu, odpovídám kdy mám chvíli čas, nemusím se ptát na obligátní “neruším, mohu mluvit”, atd….

Výhody si jistě doplní každý podle své zkušenosti a svých potřeb.

Mnoho jedinců silně bojuje se zaklínadlem “Inbox zero”, tedy efektivně spravované emailové schránky, která nepraská ve švech a u které její kontrola se nerovná pocitu marnosti a vyčerpání.

A právě pro podobné případy já osobně vidím nastavení pravidel ať už třídění, nebo automatického filtrování (nejen) příchozích zpráv jako velmi potřebné a koneckonců i efektivní.

Ale jak na to ptáte se?

Jednou ze základních a velmi jednoduchých pomůcek se mi osvědčilo použití tzv.Aliasů ve své schránce (používám Gmail jako primární komunikační službu).

Pokračování textu Využití aliasů v gmailu

Jak odeslat url webu z mobilního Safari pomocí GMail aplikace?

Pokud při surfování na vašem iPhonu nebo iPadu chcete někomu emailem odeslat url webu na kterém se právě nacházíte zpravidla použijete tlačítko Sdílet. Jednoduché, funkční, ale…

Pokud nepoužíváte (z jakéhokoliv důvodu) výchozí aplikaci Mail v iOS, ale raději GMail app máte trochu problém, protože tlačítko Sdílení vám otevře právě již zmíněnou nativní emailovou aplikaci a nedává vám možnost jinou.

Není třeba smutnit, zde přichází na řadu jeden trik, nebo chcete-li zlepšovák jak udělat, abyste nemuseli adresu zkopírovat, GMail aplikaci otevřít, vytvořit nový email a do něho vložit zkopírovanou url webu.

Je to jednoduché a stejně jako v případě Evernote Clipu, který jsem zde před časem popisoval využijeme vytvoření záložky s kódem.

Jdeme na to, bude to jen minutka 🙂

 

 

 

Pokračování textu Jak odeslat url webu z mobilního Safari pomocí GMail aplikace?

Jak na archivaci vašich statusů na Facebooku pomocí IFTTT

Včera jsem zde publikoval návod jak jednoduše archivovat své tweety pomocí služby ifttt.com a dnes bude opět řeč o využití této skvělé propojovací služby, tentokrát na využití s Facebookem.

Propojení sociálních služeb a ifttt mi poskytlo ten správný nástroj, který jednou nastavím a nemusím se o něj dále starat.Rozhodl jsem se archivovat své příspěvky na sociálních sítích pro pozdější možné jednoduché dohledání co jsem kdy a kde napsal a hledal nástroj jak to udělat co nejjednodušší formou, ideálně bez mého aktivného přičinění.

Své statusy z Facebooku archivuji v Evernote (Evernote má opravdu skvělé vyhledávání v poznámkách) ve zvláštním notebooku pojmenovaném Diary (kde mimo jiné uchovávám i své tweety a a tweety označené jako Favorites pro možné pozdější použití a je to v podstatě takový můj “online diář”).

Tak jdeme na jednoduché nastavení (vyberte službu Facebook –> Evernote) a postupujte podle obrázku.

 

Samozřejmě si můžete zvolit co bude uvedeno v poznámce uložené na Evernote a jakými štítky bude označena.

A teď už bude služba pracovat za vás….

A vzhledem k tomu, že propojování všemožných služeb a jejich archivace v podstatě na jedno klepnutí mě opravdu baví, příště popíši postup jak archivuji svá navštívená místa a jak je možno s nimi dále pracovat bez velkého úsilí 😉

 

Jak na archivaci tweetů pomocí služby IFTTT

Kdo z vás používá službu ifttt.com, ten zcela jistě se ji snaží nasazovat kde to jen trochu jde, protože prostě a jednoduše dělá náš online život jednodušší 🙂

Dnes vám popíši jak na archivaci vlastních tweetů a tweetů, které jste označili jako Favorites.

Jdeme na to….

Ve službě ifttt.com si vytvoříte nový “recept” :
Feed –> na vámi určenou službu (já pro archivaci používám svůj oblíbený Evernote, ale pokud chcete tweety si nechávat posílat třeba na email, je to možné).

Postup pro použití archivace vlastních tweetů:

Do kolonky feed url zadejte:
https://api.twitter.com/1/statuses/user_timeline.rss?screen_name= (za rovnítko zadejte svůj twitter účet).
Nastavte kam chcete zasílat tweety a hotovo. To je celé….Jednoduché že?

 

Pro použití na archivaci tweetů, které jste si označili jako Favorites je postup podobný, jen zadáte jinou feed url:
https://api.twitter.com/1/favorites.rss?screen_name= (za rovnítko zadejte svůj twitter účet).

 

Tento postup mi zatím funguje a doufám, že bude ku prospěchu sloužit i vám.

Pokud máte jiný, lepší, podělte se o něj v komentářích.

Když málo je někdy hodně

Asi každý to minimálně někde uvnitř víme, menší množství z nás to i dělá, ale určitě větší část z nás to trochu šidíme a to je chyba.

A o čem že je řeč?
O velmi jednoduché a ve své podstatě i přirozené věci – říct těm co máme rádi jednu velice jednoduchou a krátkou větu “Mám tě rád”.

Že právě vy to děláte pravidelně a svému partnerovi / partnerce, nebo někomu velmi blízkému to říkáte každý den, nebo alespoň 2x do týdne?

Gratuluji, zřejmě je radost s vámi žít.

My “gauneři” jsme na tom ale trochu jinak.
Domníváme se, že už jen fakt, že “s danou osobou stále žijeme” je přece znamením, že ji máme rádi. Nebo ne?
Nebo, že přece “není třeba říkat, stačí jen konat tak, aby to dotyčný(á) poznal sám ne?”.

NE!! To je fakt hrozně málo.

Stačí se zamyslet a sám si odpovědět – kolikrát nám náš protějšek toto řekne?
Stačí nám to, nebo bychom to rádi slyšeli vícekrát, než jen při “hezkých chvilkách”?

Troufnu si odhadnout, že tvrďáci si řeknou “k čemu kecy, důležitá je akce”, ale přeci jen někde hluboko ukryto i je žere, že neslyší “to slabošské”
Mám tě rád(a)…..

Ani já to neříkám manželce moc často (určitě ne tak často, jak by si zasloužila), resp.neříkal jsem, ale lepším se 🙂

Zase na druho stranu, “jen kecy opravdu nestačí”, to asi jsme schopni si uvědomit, ale jak se říká, od řečí není většinou až tak strašně daleko k činům a pokud jste to doteď zanedbávali, možná je právě ta nejvhodnější doba začít, co říkáte?

A pokud s tím máte problém v začátcích pěkně z očí do očí, zkuste třeba esemesku. Vím, že to není zrovna ideál,ale lepší začít alespoň psaním, než vůbec.

Dnes je pro nás všechny skoro normální se odhalovat na všech těch sociálních sítích, ale tak běžnou věc jako vyznat se druhému ze svých citů se nám mnohdy tak úplně nedaří a možná se i trochu stydíme.
To normální prostě není a je třeba s tím začít trochu bojovat a napravovat co se napravit ještě dá.

Mnohdy jen tak hloupě krátká větička je schopna změnit život skoro k nepoznání. A to bychom si měli uvědomovat každý den.

Zloby je kolem už myslím více než potřebujeme. Zkusme to tedy trochu jinak a pěkně z druhého konce.

 

Ať se daří a co jde ať se zlepší.

A nečekejte na nic, nikdy totiž nevíte, jestli právě dnes to není poslední možnost, kdy to říct.

 

 

Proč jsem si (opět) zvolil iPad

Aktuálně jsem řešil nákup dalšího z produktů od firmy Apple a rozhodoval jsem se zda zakoupit MacBook Pro, MacBook Air nebo nový iPad.

Sice mě to pořád podvědomě táhlo k variantě nákupu nového iPadu 4, protože jsem byl spokojeným uživatelem iPadu 1, ale tento krok jsem si trochu usměrňoval přesvědčováním sebe sama, že je přece blbost když mám původní iPad ve skvělém stavu si kupovat nový.

Ale přeci jen, první verze po aktualizaci na iOS 5 již začala být chvílemi nestabilní a někdy se stalo, že mi prohlížeč nebo některá z aplikací nenadále spadla a proto jsem stále pokukoval po nové verzi tohoto bezpochyby skvělého produktu.

Pokračování textu Proč jsem si (opět) zvolil iPad

Důvěra a nedůvěra

Dnešní shlédnutí dalšího z videí od Tomáše Hajzlera, tentokrát na téma Důvěra a nedůvěra mě přinutilo zavzpomínat na někdy velmi překvapivé reakce mých obchodních partnerů, když jsem nepotřeboval a nevyžadoval z jejich strany podepisovat několikastránkové smlouvy na dodávky materiálu, ani jiné dokumenty.

Jen jsem jim pověděl, že podání ruky, případně odsouhlasení podmínek emailem nebo přes mobil v rámci hovoru mi prostě a jednoduše stačí.

Měli mě jednoduše řečeno prostě za blázna a hazardéra. Ale já to jednoduše bral tak, že pokud mi někdo nebude chtít zaplatit, tak mi stejně jakákoliv smlouva bude v tu chvíli k ničemu a ani děti s ní nenakrmím.

Kupodivu, možná výstižnější bude “díky bohu”, problémy jsem neměl. Možná i je to tím, že smlouva by byla stejně tak trochu všeobecná a “firemní”, ale osobní slib je osobní slib.

Kdo ví, každopádně zkuste se zamyslet, jestli by nebylo jedodušsí žít bez nutnosti někdy stejně jen “imaginární” jistoty ve formě smlouvy a raději se řídit “normálním lidským myšlením”.

Minimálně bychom všichni ušetřili za právníky a asi i život by se nám zdál lepší a jednodušší než se bát toho, co na nás protistrana ušije za habaďůru.

Co říkáte?

A zde už Tomášovo videozámyšlení…..

 

Smajlíci slaví 30 let

Dnes a denně je používáme, oživují nám někdy naše posty, někdy tak trochu vysvětlují, jak náš příspěvek byl myšlen, zdůrazňují naše nálady, atd.., ale víme, že smajlíkům je již 30 let?

Přesně v 11:44 dne 19. září 1982 profesor Scott Fahlman z Carnegie Mellon University v Pittsburghu odeslal email, který obsahoval první použití smajlíka a napsal:

“Navrhuji následující posloupnost znaků pro ukazovatele vtipu :  : -) ” 

Cílem bylo údajně odlišovat vtipné příspěvky od těch myšlených vážně.

Sám tvůrce je údajně stále překvapen, jak se tento jednoduchý zápis uchytil.

Jo někdy jednoduché věci jsou prostě geniální 🙂

Samozřejmě se v průběhu let vynořily debaty a spekulace o vynálezu smajlíků, které prezentovaly vznik  jinak, jedno je ale jisté – smajlíky změnily naši komunikaci.

Profesor Scott Fahlman a jeho smajlík